Jak pečovat o zlaté šperky: čištění, skladování a co jim škodí

Zlato nerezaví ani neoxiduje. Přesto po čase vypadá zašle, ztratí lesk, v záhybech se usadí maz a prsten už nezáří jako v den, kdy jste ho dostali. Není to vada, ani to neznamená, že šperk není pravý.

Za ztrátou lesku totiž nestojí zlato, ale kovy, které jsou s ním ve slitině. Stříbro, měď, zinek nebo nikl dodávají šperku pevnost, zároveň ale reagují s potem, kosmetikou a vlhkostí. Dobrá zpráva: tohle většinou dokážete napravit doma sami a za pět minut. Ta horší: existuje pár rad z internetu, které šperk poškodí. Projdeme si obojí.

Jak čistit zlaté šperky doma: metoda, která funguje vždy

Zlaté šperky bez kamenů nebo s odolnými kameny zvládnete vyčistit sami. Postup je jednoduchý a zlatníci ho doporučují jako první možnost:

1. Připravte lázeň. Do misky s vlažnou vodou dejte pár kapek jemného mýdla nebo saponátu na nádobí, ideálně bez parfemace.
2. Nechte odmočit. Šperk ponořte na 5 až 15 minut. Špína a mastnota se uvolní samy.
3. Dočistěte kartáčkem. Použijte měkký zubní kartáček a jemně projeďte záhyby, u prstenů zejména vnitřní stranu, u řetízků okolí zapínání.
4. Opláchněte a osušte. Čistou vlažnou vodou, pak do sucha měkkým bavlněným hadříkem.
5. Vylešti. Nejlepší je hadřík na brýle nebo optiku. Nepoškrábe a krásně leští.

Pozor na jednu banalitu: než vodu vylijete, zkontrolujte, jestli v misce nezůstal kamínek nebo celý šperk. A raději nečistěte nad umyvadlem s otevřeným odpadem.

Jak často čistit? Lehké očištění jednou za měsíc bohatě stačí. Náušnice a prsteny, které nosíte denně, stačí po sundání otřít hadříkem.

Šperky s kameny a perlami

Tady opatrně. Perly, opály, smaragdy, korály, tyrkys, jantar a malachit jsou porézní nebo křehké a agresivní čištění je zničí. U nich namáčení zkraťte na minimum, čistěte spíš kolem kamene. U cenných kusů raději jděte rovnou za zlatníkem.

Čemu se při čištění zlata vyhnout

Internet je plný babských rad. Některé fungují, jiné šperk nevratně poškodí. Tohle je přehled, který vám ušetří nepříjemné překvapení:

Nejčastější omyl: zubní pasta

Rada, kterou najdete skoro všude, a přitom je špatná. Zubní pasta je abrazivní. Šperk sice na chvíli rozzáří, ale povrch zmatní a vrátit pak původní lesk je už práce pro zlatníka. Totéž platí pro prášek do pečiva, sodu jako pastu i cigaretový popel.

Opatrně také s octem a kyselinou citronovou. Na hladké žluté zlato je použít můžete, ale na šperky s kameny a na bílé zlato se nedoporučují. Často se doporučuje i metoda se sodou a alobalem, ta ale patří ke stříbru, kde řeší oxidaci. U zlata žádnou oxidaci řešit nepotřebujete, takže si tím jen zbytečně koledujete o poškrábání. A pozlacené šperky nečistěte prakticky ničím abrazivním: vrstva zlata je v řádu mikronů a každým otěrem ubývá.

Jak skladovat zlaté šperky

Většina škrábanců nevznikne nošením, ale ve šperkovnici, kde se šperky navzájem odírají. Zlato je měkký kov a zlato škrábe zlato.

• Každý kus zvlášť. Šperkovnice s přihrádkami nebo měkké látkové sáčky. Kusy by se neměly dotýkat.
• Před uložením otřít. Pot a zbytky kosmetiky na šperku pracují dál. Stačí pár tahů hadříkem.
• Sucho a tma. Vlhkost a přímé slunce šperkům nesvědčí, u rhodiovaných kusů slunce urychluje opotřebení vrstvy.
• Řetízky zapínejte. Zapnutý řetízek se mnohem méně zamotá a nepoškodí.
• Uzavřená krabička. Omezí přístup vzduchu a prachu. Originální krabička od šperku je ideální.

Co zlaté šperky poškozuje

Zlato samo o sobě je mimořádně odolné. Zranitelné jsou příměsi ve slitině a osazené kameny. Nejvíc práce mají zlatníci paradoxně po létě.

Chlor je největší nepřítel

Bazén a hlavně termální lázně jsou pro zlatý šperk to nejhorší, co ho může potkat. Chlor reaguje s kovy ve slitině a podle zlatníků může ve zlatě vznikat pnutí, které vede k nevratnému poškození. U starožitných šperků je riziko ještě vyšší. Přidejte k tomu to, že se ve studené vodě stáhnou prsty a prsten snadno sklouzne, a máte dva důvody ho před koupáním sundat.

Mořská voda je k zlatu mnohem milosrdnější. Krátké koupání mu neublíží, některé zdroje dokonce uvádějí, že mu slaná voda nakrátko vrátí lesk. I tak platí, že při delším pobytu ve vodě je lepší šperk odložit.

Kosmetika a chemie

Parfémy, laky na vlasy, krémy, opalovací mléko, make up, dezinfekce i repelenty obsahují látky, které se šperkem reagují a usazují se v něm. Pravidlo je jednoduché: šperky nasazujte až úplně nakonec, když už je kosmetika zaschlá. A při úklidu a domácích pracích je sundejte, čisticí prostředky bývají agresivní.

Mechanika a teplota

Sport, zahrada, posilovna a manuální práce znamenají škrábance a ohnutí, u prstenů s kameny i riziko ztráty kamene. Prudké změny teplot, třeba přechod z rozpálené pláže do studeného bazénu, mohou poškodit citlivější kameny jako opál nebo smaragd.

Mimochodem, pokud vám šperk černá nebo zanechává stopy na kůži, nemusí jít o nekvalitu. Reagují příměsi, často kvůli agresivnímu potu, lékům nebo kosmetice. Pokud si ale nejste jistí pravostí, projděte si náš návod, jak poznat pravé zlato.

Kdy jít se zlatým šperkem k zlatníkovi

Domácí péče má své hranice. Za odborníkem se vyplatí zajít, když:

• Bílé zlato ztratilo bílý lesk. Nejčastější důvod. Bílé zlato je totiž přirozeně lehce nažloutlé a bílou barvu mu dodává tenká vrstva rhodia. Ta se nošením obrousí, u prstenů zhruba za dva až pět let, u náušnic a přívěsků vydrží mnohem déle. Nejde o vadu, jen o přirozenou vlastnost. Zlatník vrstvu obnoví a šperk vypadá jako nový.
• Kámen se viklá. Neodkládejte to. Uvolněný kámen se ztratí rychleji, než čekáte.
• Šína (obroučka) prstenu je ztenčená. Roky nošení kov obrušují. Včasná oprava je levnější než nový prsten.
• Zapínání nedrží. U řetízků a náramků je karabinka nejslabší článek.
• Jde o cenný nebo starožitný kus. U dědictví a šperků s křehkými kameny se experimentovat nevyplatí.

Profesionální vyčištění ultrazvukem jednou ročně navíc udělá se šperkem víc než rok domácí péče. U briliantových šperků je rozdíl vidět na první pohled.

Šperky, které projdou rukama zlatníka